Přiletěli jsme tehdy do Hurghady 4 noví delegáti. Po prvních několika dnech se dva rozhodli hned vrátit domů. Třetí se vrátil asi po 2 týdnech. Zjistili, že “snová” práce je pro ně spíš černým snem.

Je třeba říct, že jsme se ocitli v Hurghadě v době, kdy byl největší boom dovolených v Egyptě a s CK, která byla v této destinaci nejžádanější. Byl jsem zvyklý z Řecka na pohodu s jedním příletem za 10 dní a na “své” klienty o které jsem se během jejich dovolené staral. Výlety v Řecku byly vesměs zaměřené především na koupání.

Tady se na nás valilo jedno letadlo za druhým, přibližně 10 příletů za týden. Během jedné noci přiletělo třeba šest letadel. V nich byli klienti z různých hotelů a také klienti mířící na poznávací okruhy. Letadla byla samozřejmě často opožděná. Ikdyž existoval systém, jak měly přijíždět autobusy k letišti, vše se muselo často měnit za pochodu. A není tajemstvím, že změny hotelů pro klienty nebyly zrovna vyjímečné. Trávlili jsme na letišti a v transferových autobusech celé noci.

K tomu všemu bylo třeba objíždět hotely na informační schůzky po hotelech vzdálených někdy i desítky kilometrů od sebe (arabskou veřejnou dopravou!). Na to abych se všechno naučil jsem měl spíše hodiny, než dny.

Pro klienty jsem najednou nebyl jako v Řecku partner na rozhovory o krásách ostrova, ale osoba, která je tady od toho aby řešila jejich více či méně (nebo vůbec) oprávněné stížnosti, za které ale nikdy nemůžete - počínaje letadlem, přes hotelové služby až po cenu prášků na průjem.

Bylo to mimořádně stresující. Velká zodpovědnost a v prostředí, které je vždy cizí (natož pokud začínáte). Nikdo se se mnou moc nepáral, natož aby mě vedl za ruku a nějak zaučoval. I kolegové delegáti měli svých starostí až nad hlavu na to, aby někomu něco vysvětlovali. Buď jste to pochopili hned, nebo jste měli smůlu.

Vše se samozřejmě dalo zvládnout a zvládlo se. Ale delegáti, kteří tam byli, neviděli moře celé měsíce a o nějakém volnu si mohli nechat jen zdát. A byla to tvrdá zkouška. Tak tvrdá, že ať už jsem poté byl kdekoli, už mě nikdy nic nepřekvapilo. Nakonec jsem kouzlu Egypta podlehnul a několikrát se tam jako delegát vrátil.

V Hurghadě jsem ale při své první pracovní návštěvě nezůstal dlouho. Nejvíce chyběli delegáti na poznávacích okruzích po Egyptě – na plavbách po Nilu, kde jsem byl brzo vyslán i já.